K vylepšení letošní šesté příčky získali fotbalisté Zbrojovky pořádně zvučnou posilu. Po čtrnácti letech se do Brna vrací defenzivní záložník Jan Polák, účastník olympijských her, mistrovství světa i Evropy. „Už v prosinci dojela na jeden zápas brněnská delegace a už z tohoto střetnutí jsem měl velice dobrý pocit," líčí začátek námluv pětatřicetiletý Polák, který přichází z druholigového německého Norimberku.
Po vyléčení zraněného lýtka už jste v Norimberku šanci v závěru sezony nedostal. Proč?
Přes čtyři týdny jsem byl mimo kvůli zranění a trenér si pak přál dohrát s týmem, který měl k dispozici poslední měsíce. Už poslední půlrok jsem jenom sem tam zaskakoval.
Co vás zlákalo na brněnské nabídce?
Už v prosinci na jednání jsme se bavili o vizi majitele Bartoňka i trenéra Habance. Myslím, že je dobrá a musí v ni věřit všichni v klubu. Záleží jen, v jakém časovém horizontu se to povede. Bude to trvat tři nebo pět let. Chce to trpělivost, nikdy to není hned, ale jde o dobrou vizi a doufám, že klapne. Věřím, že na dobré cestě jsou i Lužánky, i když u toho hráčsky nemusím být.
Přemýšlel jste dlouho?
Pokud je o hráče konkrétní zájem a vše ostatní platonické, má se zamýšlet jen nad ním. Chtěl jsem ještě hrát, cítím se pořád dobře a myslím, že můžu pomoct. Chci se Zbrojovkou zopakovat vynikající sezonu, i když je laťka nastavená hodně vysoko. A hlavně pomoct mladším klukům, aby ode mě věděli, jak to funguje v zahraničí, jak se posunout dál a co pro to dělat.
Co můžete předat mladým hráčům?
Myslím, že můj přístup k fotbalu. Neviděl jsem, jak tady kluci pracují, ale třeba si něco můžou vzít. Myslím, že jsem byl vždycky ten, který hodně pracoval, což podle mě většině kluků v České republice chybí, aby se nenechali jenom chlácholit tím, že jsou talenti a něco umí. Musí pracovat dál a je důležité se pořád udržovat, zdokonalovat se. Jedině tak se dostanete k vysněnému angažmá.
Hrála roli ve vašem příchodu i úspěšná sezona Zbrojovky?
To s tím nesouviselo. Zažil jsem úspěšnou i neúspěšnou sezonu ve Zbrojovce, kdy jsme se v jednom roce sotva zachránili. Budu strašně rád, když se budeme pohybovat v horních patrech tabulky, ale to neznamená, že se povede hned. Přijdou i noví hráči, je tu nový trenér, jeho filozofie. Teprve se ukáže, jak se s tím každý srovná a co budeme prezentovat na hřišti.
Co víte o trenéru Habancovi?
Ve Slovácku i Ústí měl dobré výsledky, samozřejmě záleží na mužstvu. Jeho týmy hrály hodně dobře na to, v jakých podmínkách pracoval. Teď záleží, jak to klapne tady. Má už zkušenosti a potřebnou autoritu, aby to mužstvo pochopilo co nejrychleji.
Jaké přijetí čekáte na českých stadionech?
Co vám mám říct? Samozřejmě člověk nemůže očekávat to nejlepší, to je naše česká mentalita, s tím se musím vyrovnat. Pokud jsem tady, bude jen na mně, jak se s tím popasuju. Když se bude dařit, nikdo nic špatného neřekne, ale když ne, je jasné, že se toho hodně na mě povalí. Jde o takové alibi, což nemám rád. Budu se soustředit na sebe, své výkony, abych pomohl klukům. Myslím, že doteď se nemusím stydět a za nic schovávat. Budu se prezentovat tím, čím vždycky, hrou, na kterou mám. Nejsem žádný playmaker nebo král střelců.
Takže jste připravený na velká očekávání?
Každý může mít očekávání, jaká chce. Řekne si, že Polák dá dva góly, a když je nedá, pak je největší blbec. Vím, co umím, a do nějakých větší akcí se pouštět nemusím. I když už nevynikám rychlostí, nasbíral jsem plno zkušeností a na zápasy se dokážu připravit. Nedělám si alibi, ale člověk se má prezentovat tím, co umí, a nesnažit se dělat jiné věci, které mu až tak nejdou.
Podle majitele jste předběžně domluvení i na dalším fungování v klubu po kariéře…
Bavili jsme se o všem, ale zatím jsem si ještě strašně přál hrát, což se teď podpisem smlouvy podařilo. Doufám, že všechno půjde dobře, bude držet zdraví. A co bude dál? Ve fotbale nemůžete nikdy plánovat. Může přijít nový trenér, mít jinou vizi. Nikdo neví, jak bude reagovat.
Sledoval jste výkony Brna, i když jste z něj odešel?
Vztah k Brnu mám pořád dobrý. Narodil jsem se tady a vyrůstal, znám tady plno lidí, mám kamarády, nikdy jsem na Brno nezanevřel. Mám tady svoje bydlení, to je dobré. Venku jsem sice neměl možnost sledovat všechny zápasy a dění okolo klubu, ale poslední dva roky jsem to docela vnímal. Věci se začaly hýbat a budu rád, když se vše dotáhne do fáze, jakou si všichni představují.
Potkáte v kabině i některé známé tváře?
Myslím, že se s většinou hráčů budu seznamovat. Znám Martina Doležala, který se mnou už byl tenkrát v žáčcích na Janouškově, Pavla Zavadila taky, krátce jsme spolu hráli v jedenadvacítce, i když jsme se strašně dlouho neviděli. Nerad bych na někoho zapomněl. V Norimberku jsem před dvěma lety taky skoro nikoho neznal. Fotbal je kolektivní sport, hodně lidí si k sobě musí najít cestu. I když třeba ne v soukromí, na hřišti to musí klapat. Důležité je, aby se problémy řešily přímo a člověk se za něco neschovával, pak může být cesta jen šikmá dolů.
Najdete si čas na sledování mistrovství Evropy?
Musím se přestěhovat, ale minimálně zápasy našich kluků sledovat budu. Kvalifikace byla super, klukům se strašně povedla. Držím jim palce a myslím, že všichni v České republice jim přejeme, ať se dostanou co nejdál, minimálně do čtvrtfinále. Skupina je strašně těžká, ale ve sportu je všechno možné.
Zdroj: http://brnensky.denik.cz/fotbal_region/jan-polak-vim-co-umim-a-takovou-hrou-se-budu-prezentovat-20160526.html