Oba hráči mají zkušenosti z mládežnických reprezentací, mezi dospělými jsou však nováčci. „Dali jsme akorát zápisné do klubové kasy, zpívat jsme naštěstí nemuseli. A nejmladší tady nejsme, ale stejně pomáháme sundávat sítě,“ vykládá s úsměvem smečař Licek.
A na soustředění, které potrvá měsíc, zaujali nováčci místo ve stejném pokoji. Není divu, když společně bydlí i přes rok. „Jsme spolu skoro nonstop a žádná krize ještě nebyla. Je fajn, že tady mám parťáka,“ pochvaluje si Licek.
Cesta do reprezentačního týmu byla u obou rychlá. Zvlášť u Římala, který se před startem soutěže přesunul na pozici univerzála a táhl Brno k překvapivým výsledkům. V předčasně ukončené sezoně české extraligy kvůli pandemii koronaviru dokonce zaznamenal nejvíc bodů. „Dostal jsem příležitost, chopil se ji a nechal na palubovce všechno. Posunuli jsme se ale jako tým, zvedli se a získali sebevědomí,“ praví Římal.
Poprvé se reprezentanti hlásili u nového trenéra Jiřího Nováka 31. května, tedy téměř po tříměsíční nucené pauze. „Zátěž zvládáme docela dobře, protože jsme chodili do posilovny a připravovali se na návrat. Je to ale samozřejmě daleko jiný zápřah, první týden jsme obrečeli,“ směje se Licek.
Po třech týdnech v Jablonci nad Nisou se český výběr přesunul do Pelhřimova, kde se připravuje i v písku. „Tam máme za sebou kondiční trénink, když jsme jen běhali a lítali. Bylo to docela na krev a spousta z nás skoro umřela,“ přidává Římal.
Kdyby v květnu nepřišla pozvánka do reprezentace, bojovalo by duo Římal a Licek na turnajích v plážovém volejbalu. „Skloubit to moc nejde. Kvalifikace jsou v pátek, a to trénink končí až pozdě večer. Navíc soustředění je příliš náročné na to, abychom pak zvládali ještě hrát,“ vysvětluje Římal.