Proč jste se rozhodl pro návrat ze zámoří?
Z několika důvodů. První z nich je, že univerzitní soutěž v Kanadě začne možná až příští rok, což by pro mě znamenalo skoro rok bez hokeje. Taky se hodlám posunout herně na vyšší úroveň a Kometa patří mezi tři nejlepší kluby v Česku. Vyhovuje mi taky, že budu blíž domovu a rodiny.
Jak došlo k domluvě s Kometou?
Bavil jsem se s agenty, kteří nejprve kontaktovali Olomouc, odkud jsem odcházel do zámoří. Řekli jsme si, že když nebudou mít zájem, spojíme se i s ostatními kluby. Kometa o mě měla zájem už před dvěma lety, když jsem odcházel na univerzitu a ten trval i teď. Domluva potom byla hodně rychlá.
Co od vás v Brně očekávají?
O tom jsme se zatím nebavili a není to úplně otázka na mě. Možná se teď snaží skrz pandemii omladit kádr, protože kluby asi nebudou mít tolik peněz jako dosud. Potřebují hráče, kteří jsou levnější a dokážou odehrát dvaapadesát zápasů.
Jak jste zatím spokojený po prvních dnech v Kometě?
Je to tu super. Neměl jsem suchou přípravu s týmem už hodně dlouho. Jde o velkou změnu, ale všichni vypadají v pohodě. Klub poznávám a myslím, že postupně poroste i kamarádství s ostatními.
Přinášíte si po letech za oceánem do extraligy i zámořský styl?
Záleží, co po mně budou chtít trenéři. Nedělá mi problém hrát do těla, mám na to ostatně dělanou postavu (měří skoro 190 centimetrů a váží přes 90 kilogramů - pozn.red.) Ale nechci být známý jenom tím, že lítám, srážím ostatní a mlátím se. Hodlám být nějaký střed, hlavně hrát hokej a pokud bude třeba, tvrdit muziku. Budu si asi muset zvyknout na širší kluziště, třeba na to vítkovické letiště.
Bude to pro vás velký výkonnostní skok z univerzity v Kanadě do extraligy?
Strašně těžko se mi to posuzuje, protože jsem extraligu ani jinou evropskou profesionální soutěž nikdy nehrál. Myslím ale, že nejlepší týmy z univerzitní soutěže by hrály solidně extraligu, ty slabší jsou třeba pod průměrem první ligy. Hodně se tam bruslí, očekávám, že v Česku se hraje daleko chytřeji. Počítám s tím, že se chvíli budu rozkoukávat.
Není univerzitní hokejová liga pro spoustu hráčů konečná?
Jsou tam jak hráči, kteří hrají hokej hlavně kvůli stipendiu, a to jim umožní studovat na univerzitě nebo pro zábavu při studiu. V každém týmu je ale pět kluků, kteří se chtějí hokejem živit. Někteří dostanou nabídky i z předních evropských soutěží.
Co jste studoval vy?
Mezinárodní obchod a ve studiu hodlám pokračovat i v České republice. Domlouvám se teď s Newton College v Brně, abych mohl navázat na studium u nich. Chci získat bakalářský titul a od příštího roku se už plně věnovat jen hokeji.
Jak těžké bylo skloubit v Kanadě hokej a studium?
Určitě je to namáhavé, ale podmínky v zámoří jsou tomu přizpůsobené. Pravidla soutěže jsou taková, že jeden den v týdnu máte vždy výhradně na učení. Když se blíží závěrečné zkoušky, pauza mezi zápasy je delší. Takže určitě je to těžší, než když jen studujete, ale s těmi podmínkami se to dá zvládnout.
Ještě ve WHL jste ve své nováčkovské sezoně 2014/2015 potkal současnou německou superhvězdu NHL Leona Draisaitla. Jak na vás působil?
Od prvního tréninku šlo vidět, že je výjimečný. Panovalo ohledně něj obrovské očekávání, ale perfektně se s ním popasoval. V životě jsem neviděl nikoho, kdo umí tak nahrávat. Není nejrychlejší, nemá nejlepší střelu, ale všechny herní činnosti jsou v jeho podání nadprůměrné. Byl velký zážitek s ním trénovat.
Nebude se vám teď těžko zvykat na způsob života v Česku, když jste byl tak dlouho za oceánem?
To vůbec. Styl života mi víc vyhovuje tady. Samozřejmě posuzuju z toho, že jsem tady býval v létě pár měsíců a nemám zkušenost, jak to tady funguje celý rok. Ale přijde mi, že je to v Česku takové uvolněnější, lidi se tu tolik nestresují. Mám štěstí, že jsem tu obklopený skvělými lidmi, rodinou a kamarády.
Pocházíte z Uničova, který se dostal do povědomí kvůli nařízené karanténě při začátku pandemie koronaviru. Zasáhla vás nějak ta situace?
Naštěstí ne. Nejprv jsem byl v Kanadě a po návratu jsem přebýval u známých v Olomouci. Projít si tím museli naši. Nebylo to příjemné, ale hlavní je, že jak rodiče, tak prarodiče to přečkali zdraví. Teď už jsem v Brně v hotelu a postupně budeme nějak řešit byt. Nechci dojíždět.