Jeho akrobatické kousky ve finále s Libercem dostávaly diváky pravidelně do varu. I proto si brněnský volejbalista Nick Castello užíval po každém utkání zřejmě největší přízně fanynek. „Občas je to docela blázinec, ale vážím si každého fanouška," smálo se havajské libero obsypané žadatelkami o podpis a společnou fotografii.
Bolí vás díky enormní podpoře diváků finálová porážka 2:4 na zápasy méně?
Je to fantazie. Nevěřil jsem, že se něco takového může povést a můžeme hokejovou arénu naplnit. V univerzitním týmu jsem hrál i před deseti tisíci diváky, ale už je to nějaký čas.
Převládá u vás zklamání, nebo radost ze stříbra?
Celé play off jsme strašně bojovali, najeli jsme na skvělou vlnu a ukázali, že můžeme na zlato klidně pomýšlet. Teď bezprostředně po finále má stříbro trochu hořkou příchuť, byli jsme opravdu blízko. Vím, že v Brně dlouho žádná medaile nebyla, takže je to super a kdo ví, kdy zase bude klub tak blízko.
Je to vaše první medaile?
Ano, první od doby, co hraju volejbal profesionálně. Mám z letošní sezony vlastně ještě stříbro z poháru. Škoda, že aspoň jedna placka není zlatá.
Závěr šestého finále byl nesmírně dramatický. Věřil jste po dvou prohraných setech v obrat?
Nezačali jsme zápas vůbec dobře, nedokázali jsme si pořádně přihrát a po dvou setech už nám docela teklo do bot. Ale nikdy jsme si neřekli, že to zabalíme. Až od třetí sady nám naše hra začala fungovat. Hráli jsme o každý další míč, o každý další set. Po mentální stránce jsme zápas rozhodně nevzdali.
Znamená stříbro velké překročení plánu?
Na začátku sezony jsme si říkali, že medaile je určitý cíl, takže jsme naplnili potenciál a získali ji. Hlavně v play off jsme se ukázali v dobrém světle, vyřadili jsme Benátky a České Budějovice. Musím uznat, že sezona pro nás vyzněla skvěle.
Můžete ji zopakovat?
Proč ne? Tým je pořád silnější a silnější. Můžeme se jen těšit na to, co nám další sezona přinese.
Jaká bude vaše budoucnost?
Jsem otevřený všemu. Nemám žádné nabídky, ale můžu říct, že Brno jsem si opravdu zamiloval, ve vedení klubu jsou skvělí lidé, spoluhráči i trenér jsou perfektní. A fanoušci? Ti jsou úplně úžasní. Teď si ale potřebuju od volejbalu trochu odpočinout.
Na co se nejvíc těšíte?
Až skočím do moře a vyvalím se na pláži. (smích)