Jestliže s jazykem mají stejně jako většina cizinců téměř neřešitelný problém, do českého jídla se zamilovali. „Myslím, že co jsem tady, stravuju se líp, nejím tolik ve fast foodech. Občas ale dostanu absťák a nechám se tam stáhnout," směje se Nick Goodell, jedna z dvou letošních amerických opor brněnských extraligových volejbalistů. Těm už ve středu od šesti hodin večer na domácí palubovce startuje proti Benátkám nad Jizerou čtvrtfinále play off. „Medaile je pro nás letos dosažitelná," odhaduje libero Nick Castello.
Sezonu máte rozjetou úspěšně, jak si ji zatím užíváte?
Castello: Je to fajn, hlavně po minulém ročníku, který pro nás nebyl dobrý. Hned na prvním tréninku jsem viděl, že letošek bude jiný, protože přišli zkušení kluci, loni tu byla spousta mladíků. S klukama se hrou bavíme, už se těšíme na začátek play off.
Goodell: Je to moje první sezona tady, takže je docela těžké hodnotit, ale zatím je to skvělé. Nikdy jsem vlastně volejbal nehrál profesionálně, předchozích pět let jsem byl v univerzitním týmu. Moc jsem nevěděl, co očekávat, prostě jsem přišel s otevřenou myslí a snažil se hrát co nejlépe umím.
Věříte si na medaili?
Castello: Je těžké předvídat, jestli některou získáme. Ale určitě je dosažitelná, máme potenciál.
Goodell: Otevírá se nám velká šance, protože jsme se špičkovými týmy v sezoně hráli a nějaké body jsme proti nim získali. Další zápasy jsme prohráli, ale byla to dobrá zkušenost. Víme, co od nich máme čekat, což nám v play off může pomoct je porazit.
Nick Castello je v Brně o rok déle. Táhne se vám to letos lépe ve dvou?
Castello: Je to pro mě rozhodně příjemnější. V první sezoně v Evropě jsem měl v týmu jednoho Švéda, ale je snadnější, když přijde člověk, který pochází ze stejné země a ze stejné kultury.
Goodell: Šel bych sem, i kdyby tu Nick nebyl. On mi sem pomohl, protože mě doporučil koučovi a manažerovi. Tímhle způsobem se zasloužil o to, že jsem tady.
Bydlíte spolu?
Castello: Bydlím se Smrkem (Luboš Smrčina – pozn. red.), Nick sám.
Brněnský tým připomíná letos Babylon. Jak si rozumíte s dvěma ruskými spoluhráči?
Goodell: Pochopitelně se nejvíc bavíme o volejbale, tam si docela rozumíme. Je to v pohodě i co se týče jídla nebo oblečení. Kluci už trochu anglicky umí.
Castello: Hlavně od chvíle, kdy došel Sergej (Andrianov – pozn. red.), se ti dva spolu nonstop baví rusky. Takže člověk něco pochytí. Už předtím nás Vlado (Sucharev) naučil základy, umím rusky pozdravit.
Zmínili jste jídlo. Chutná vám to české?
Goodell: Rozhodně. Přijde mi mnohem zdravější než v Americe. Myslím, že co jsem tady, stravuju se líp, nejím tolik ve fast foodech. Občas ale dostanu absťák a nechám se tam stáhnout. (smích) Chodím se spoluhráči do restaurací a chutnalo mi všude. Omáčky jsou trochu těžší, ale to je asi jediná věc. Ty mám ale taky rád.
Castello: Miluju všechno, a co asi nejvíc, tak polévky. Taky mám rád guláš. Když na cestě po zápase zastavíme někde na jídlo, hned ho hledám.
Goodell: Musím se naučit vařit ty polévky, pak budu šťastný.
A co pivo?
Goodell: Je mnohem lepší než v Americe, tam pivo chutná víc jako voda. Česká piva jsou dobře ochucená. Když jsem byl o Vánocích na návštěvě u spoluhráče, dostal jsem i slivovici.
Jak se vám místní Vánoce zamlouvaly?
Goodell: Skvělé, dívali jsme se na některé tradiční české pohádky, ale nerozuměl jsem ani slovo, jen jsem se začal smát, když se smáli ostatní. Jídlo bylo super, ryba mi chutnala. A samozřejmě nechyběla polévka, takže jsem byl úplně spokojený.
Castello: Mám Vánoce každý rok jiné, první svátky v Evropě jsem strávil v Berlíně. Loni jsem byl v Jeseníkách. Na lyžování se však necítím, nechci se vrátit s nějakou zlomenou kostí. Baví mě být s přáteli a trochu vypnout, relaxovat. Letos jsem byl zase v Německu.
Kde v Brně nejraději trávíte čas, pokud nehrajete volejbal?
Goodell: Je to moje první zkušenost se zahraničím, ale skvělá. Když jsem viděl ostatní města, kde se hraje volejbalová extraliga, nebyla tak hezká jako Brno. Je zde plno obchodů a restaurací, jsem moc vděčný, že můžu být právě tady. Prošel jsem hodně míst, ale nemůžu říct jedno oblíbené.
Castello: Chystám se Nicka vzít do East Village (brněnská restaurace oblíbená mezi cizinci – pozn. red.), pak bude hned vědět. (smích) Mně se na městě líbí, že v něm mluví hodně lidí anglicky. Z jazykového hlediska je na dobré úrovni. Někdy s Nickem jedeme tramvají, uslyšíme angličtinu, přestaneme mluvit a trochu se zaposloucháme.
Jak jste naopak vy pokročili v češtině?
Goodell: Znám jen něco. Někdy je to složité i pro naše české spoluhráče, když nám něco překládají. Vidím, že se chvíli musí zamyslet, než vědí, jak nám to říct. Je složité něco pochytit, Češi mluví docela rychle. Nick je tady už tři roky a já už ho se svojí znalostí doháním. (smích) Na pravidelné lekce nechodím, prostě se snažím jen poslouchat, a když nějaké slovo slyším častěji, ptám se na jeho význam a snažím se si ho zapamatovat.
Castello: Nějaký pokrok jsem udělal. Problém je v tom, že si něco zapamatuju, ale když to slovíčko týden nepoužiju, je pryč. Občas se snažím lámanou češtinou vytvořit nějakou větu, která vůbec není správně. Jednou jsem přišel do obchodu a snažil se tak něco říct. Prodavač se smál a hned viděl, že nejsem Čech, netrápil mě a hned mi řekl, že můžu mluvit anglicky.
Vyhovuje vám česká mentalita?
Castello: Kultury jsou trochu jiné. Lidé jsou tu milí a někdy mi trochu připomenou ty z rodné Havaje,kde jsou všichni přátelští.
Goodell: Souhlasím. Je fajn vidět, když děti pouštějí v tramvaji pouštět starší.
Zastesklo se vám po něčem z domova?
Castello: Po pláži. V noci se mi o ní často zdá a cítím, že jsem doma. Jenže pak se probudím – a nejsem. Pochopitelně po rodině a přátelích. Rodiče za mnou byli první rok v Ostravě, pak už ne.
Goodell: Mně chybí nějaká jídla, která jsem si pravidelně dával v Americe, ale česká kuchyně mi je vynahrazuje. Mám hodně rád kuřecí křídla na určité způsoby a jsem si jistý, že tady je také prodávají, jen je musím najít. A také mi chybí mexická kuchyně.
Dovedete si představit delší pobyt v České republice?
Castello: Už jsem trochu přemýšlel o tom, co budu dělat, až skončím s volejbalem. V Praze jsem navštívil jeden bar, jehož majitel je Američan, skoro nemluvil česky. Napadlo mě, že bych si také mohl otevřít takový bar. Ale od všeho mě odrazuje ta chybějící pláž.
Goodell: Na delší dobu bych se musel víc naučit jazyk a osvojit si životní styl místních lidí. Ale dovedu si to představit, nevidím v tom problém. Já pláž k životu nepotřebuju.
Líbí se vám město i jídlo. Co zdejší ženy?
Goodell: Mám doma přítelkyni. Bez komentáře. (smích)
Castello: Když se před třemi lety kamarádi doma dozvěděli, že jdu hrát volejbal do České republiky, hned mi hlásili dvě věci: skvělé holky, skvělé pivo. Hned první týden v Ostravě jsem si říkal, že měli pravdu. A Brno je na tom podobně, i když je tady víc cizinek.