Brno - Italové, Nizozemci, Němci, Francouzi, ale i jeden Čech. Taková byla sestava baseballového týmu Evropy, který se poprvé v historii zúčastnil Zimní ligy na Tchaj-wanu. S asijskými soupeři porovnal síly také Přemysl Chroust, který patří k pevným složkám kádru brněnských Draků.
Jak bylo těžké odcestovat na víc než měsíc před Vánocemi?
Zvlášť jsem o tom nepřemýšlel, jelikož jsem věděl, že půjde o jednu z nejlepších úrovní, co si můžu zahrát.
Jel jste tam jako jediný Čech, měl jste z toho strach?
Říkal jsem si, že by bylo lepší, kdyby se mnou jel někdo z českých hráčů, ale nebál jsem se. Tušil jsem, že tam budou dobří a pohodoví kluci, s nimiž se pobavím.
Připadal jste si výjimečně?
Určitě ne. V nominaci bylo deset českých hráčů, a kdyby někteří neměli školu, jelo nás víc.
Znal jste nějaké hráče z evropských soutěží?
Viděl jsem se už s dvěma Francouzy, ale jen jsme se zdravili na hřišti, jinak nic.
Hráli jste na stadionu pro dvacet tisíc diváků. Kolik jich chodilo?
Na naše utkání asi kolem pěti set. A i tomu jsem se divil, jelikož se tak rozmístili, že se v podstatě ztratili. Když se ale ozvali, bylo je slyšet. Víc než při lize v České republice. Až pak na finále dorazilo okolo pěti tisíc fanoušků.
A když atmosféru srovnáte s mezinárodní baseballovou scénou v Evropě?
Tam už to pak líp vyznívá pro Evropu. Tím, že v Asii šlo jen o Zimní ligu, moc lidí nechodilo. Navíc to pro ně byla cizí mužstva.
Evropský tým skončil na turnaji poslední, v čem zaostal za soupeři?
Asiati jsou daleko víc vyhraní. Mají delší tréninky, absolvují v roce víc zápasů a s tím přichází i mentální síla. Navíc jednotlivé situace v utkání zažívají víckrát a umějí je líp vyřešit. Často se to projevilo až ve dvou posledních směnách. Využili každou šanci, kterou jsme jim nabídli, zatímco my ne. Mají také odolnější psychiku na pálce. Při dvou stricích v klidu odpálili, čímž nám nedávali možnost je vyautovat.
V čem konkrétně se tedy jejich příprava na zápasy liší?
Trénují, dokud nemají splněno. V praxi to znamená sedm a víc hodin denně na stadionu. Vše dělají společně, včetně kondice či posilovny, což je u nás víc zahrnuto do individuální přípravy. Obsah se ale oproti Evropě neliší, jen časová dávka.
Převzal jste si nějakou jejich taktiku, kterou budete praktikovat v Brně?
Přímo jejich metodu trénování asi ne. Naučil jsem se ale něco o svém přístupu na pálce, což uplatním v evropských soutěžích, případně v reprezentaci.
Co to je?
Všiml jsem si, že na vyšších úrovních nadhazovači vědí, jak na pálkaře házet a perfektně umísťují míčky. Není tedy na co čekat. Když přijde dobrý balon, byť ze začátku, nesmím váhat a pálit. Pokud jej promeškám, další nedostanu a nadhazovač si se mnou udělá, co chce.
Zdroj: http://brnensky.denik.cz/ostatni_region/baseballista-chroust-o-zimni-lize-uroven-jedna-z-nejlepsich-co-jsem-si-zahral-20160121.html