Schovám si špunt šampaňského. I po stříbru, říká před rozlučkou pivotka Burgrová

Brno – S úspěšnou kariérou se loučí proti klubu, s nímž zažila největší úspěchy. Basketbalistka Ilona Burgrová s pražským USK vyhrála šest ligových titulů a v roce 2015 triumfovala i v Eurolize. Teď proti němu stojí ve své poslední vrcholové sezoně. V dresu Králova Pole, které dotáhla po 24 letech do finále Ženské basketbalové ligy.

V něm Brňanky prohrály první utkání série na tři vítězství 61:79 a vzhledem k dominanci USK se dá čekat, že před domácím publikem odehrají v neděli od šesti hodin večer poslední duel sezony. Proto brněnský oddíl přichystal Burgrové rozlučku. „Je pro mě čest, že mi klub ve své velmi úspěšné sezoně dal prostor, abych se rozloučila s kariérou,“ říká čtyřiatřicetiletá pivotka.

Je pro vás symbolické, že končíte právě proti USK?
Neplánovala jsem to. Ještě před dvěma lety bych žádný takový scénář nedokázala napsat. Nicméně, život je plný překvapení. Před prvním utkáním v Praze jsem si uvědomila, že se po dlouhé době na finále těším a mám z něj radost.

V předchozích sezonách v USK jste se na finále netěšila?
Popravdě, člověk se těšil, až to všechno zvládne a splní si povinnosti. Nemyslím to špatně, ale vrchol sezony není pro USK v české nejvyšší soutěži, ale v Eurolize. Na druhou stranu, letos jsme proti němu podávaly dobré výkony a ani v prvním zápase finále nebyl rozdíl tak markantní, aby si někdo řekl, že v něm nemáme co dělat. Ukázalo se, že s USK dokážeme hrát.

Můžete jej dokonce porazit?
Sportovec nesmí jít do utkání předem s tím, že je poražený. Ale musíme mít reálné cíle. Pokud je naplníme, můžeme vyhrát.

Hýbou s vámi emoce, když vás čekají nejspíš poslední dva zápasy kariéry?
Jde o zlomovou životní situaci. Emoce cítím, jinak to není přirozené. Na druhou stranu nejsem smutná. Spíš mám radost, že lidi kolem mě jsou tak dobře naladění, že na mě nejdou ty smutné emoce.

Čím vám Královo Pole přirostlo k srdci?
Věděla jsem, že jdu do klubu, kde si zahraju se zkušenými hráčkami jako Edita Šujanová a Milena Prokešová. Obě mi říkaly, ať přijdu a zahrajeme si prima basketbal. A splnilo se to. Druhá věc je, že i mladé holky a lidé v managementu jsou neuvěřitelně vstřícní a pracovití. Neustále chtějí tvořit a postupovat dopředu, což je mi strašně sympatické.

Vezmete si z posledního zápasu nějaký suvenýr?
Po konci sezony si beru špunty od šampaňského, mám jich doma několik.

I případné stříbro oslavíte šampaňským?
Samozřejmě.

Těšíte se, že nebudete muset každý den trénovat?
Nedokážu si představit, že se moc změní moje aktivní zatížení. Jde jen o to, že už si budu věci plánovat podle sebe. Když si budu chtít zaběhat, půjdu. Nebudu myslet na to, že mám další dva tréninky. Těším se, že nemusím být v daný čas na daném místě.

Bude vám chybět napětí v rozhodujících momentech zápasů?
To asi chybí každému sportovci, který skončí. Je důležité najít si jiné aktivity, kde si takové pocity může vynahradit.

Plánujete si zahrát třeba nižší soutěž?
Pro mě je teď priorita hlavně založení rodiny, ale určitě si zajdu v létě zahrát streetball nebo mě třeba někdo osloví a půjdu si zahrát s holkama městskou ligu. Basket je pro mě součást života.

Chcete se i v budoucí profesi věnovat sportu?
Přiznám se, že zatím nemám konkrétní plán. Ale ráda bych u něj zůstala. Buď hned, nebo na chvíli sport opustím a vzdělám se například v marketingu, PR nebo získávání financí a pak se pokusím sportu pomoct. U nás je v něm hodně nadšenců, ale méně odborníků na tyto vedlejší obory.


Autor: Daniel Hrbolka

Zdroj: https://brnensky.denik.cz/ostatni_region/schovam-si-spunt-sampanskeho-i-po-stribru-rika-pred-rozluckou-pivotka-burgrova-20180428.html